Venku sněží! To je krása! Začíná Advent... Jak nám ten čas letí... Je zvláštní doba…
My jsme se ale zas měli moc pěkně, obzvláště venku při hrách.., super byla i páteční Kubova hra na kočku a myš i čtvrteční zpívání s kytarou.., i když to učení bylo občas trochu náročnější.
V pondělí jsme si při projektu zahráli Krištofovu hru Jak se stát nevolníkem, aneb není jiná cesta. Cílem nebylo vyhrát, ani to vlastně nešlo, ale v průběhu hry si uvědomit, jak se stane, že ze svobodných lidí jsou najednou lidé beznadějně závislí. Trošku jsme to propojili i se současností a dluhovou pastí dnes. Děti se pustily do hry s vervou, postupně jim docházelo, že život není fér. Občas přišel neúrodný rok, a tak nebylo jídlo pro všechny, občas požár. Staří už nemohli a děti ještě nemohly tolik pracovat. Zbyde na všechny jídlo? Krištof je prostě drsoň! Ale jinak krásná hra s barevnými obrázky postav, událostí, obilím i penězi. Bylo také hezké pozorovat, kdo přebíral ve skupině iniciativu, jak fungovala spolupráce.
Ve středu jsme se vydali poznávat středověkou Prahu v okolí Kampy a přešli jsme Karlův most. Děti plnily ve skupinách různé úkoly. Zakreslovaly cestu své skupiny do mapy, hledaly určená místa. Jeden z úkolů byl neztratit se a v přesně určený čas dorazit na místo srazu. Všechny skupiny splnily úkoly dokonale! Voněly tam perníčky a trdelník. A pak jsme se vydali do Staroměstské mostecké věže. Je stejně krásná zevnitř, jako zvenku, ale asi největší zážitek byl ochoz na špičaté střeše.
Ve čtvrtek jsme se seznamovali s tím, jak bude vypadat distanční výuka, pokud se k ní budeme muset uchýlit. Tfuj tfuj tfuj, ať se nám to vyhne! Taky jsme si při projektu četli příběh o Šimonovi z Mejta. Šimonovi bylo 14 let a žil v době, kdy bylo založeno dnešní Vysoké Mýto. Prostřednictvím jeho vyprávění jsme si tak mohli přiblížit zakládání měst ve středověku i jejich tehdejší fungování. Seznámili jsme se s pojmy jako tovaryš, lokátor, mýto, mílové právo a spoustu dalších. S malými jsme nestihli přečíst celý příběh, ale už se těšíme, až ho dokonččíme!
Tento týden nebyla ve škole Magda, o co jsme měli méně angličtiny, o to jsme měli více češtiny a matematiky. V češtině jsme si opakovali, či se začali učit, vyjmenovaná slova po B. Naučili jsme se na ně i písničku, v jejímž textu byla spousta slov vyjmenovaných i příbuzných. Starší vysvětlovali poněkud marně mladším, co jsou slova příbuzná a co jiné tvary slov vyjmenovaných. Třeťáci se mordovali se všemi možnými tvary slovesa být a slovy příbuznými k němu. Všichni, kromě druháků si pak napsali opakování na stavbu slova. Páťáci ještě i na předpony nad, pod, roz a vz. Druháčci si opakovali, kde napsat velké písmeno, abecedu a dělení hlásek. V matematice se druháci učili sčítat a odčítat po desítkách, napsali si testík na sčítání a odčítání do 20, přemýšleli nad parketami a řešili složité hady s podmínkou. Třeťáci přemýšleli nad tabulkou násobků, které z nich už bezpečně znají, pamětné sčítání a odčítání do 100 jim ještě dalo hodně zabrat. Začali se také učit šipkový zápis cest z bodu do bodu ve čtverečkové síti. S velkými jsme se věnovali kapitole dělitelnost. Zahráli jsme si hru tleskni, dupni!, zkoumali grafy dělitelnosti, počítali, jak velké čtvercové dlaždice bychom potřebovali do místnosti o daném rozměru tak, aby jich tam bylo co nejméně.
A venku sněží, hurá! Brzy budou Vánoce!
Kommentare