V pondělí jsme se sešli po půl deváté na Hlavním nádraží a vlakem jsme se s batohy na zádech vypravili na školu v přírodě. V Nymburce jsme přesedli na autobus a o půl jedenácté už jsme byli v naší chaloupce v Loučni. Nejprve jsme si skočili na zmrzlinu, bylo totiž pěkné horko. Hned vedle byla totiž restaurace s cukrárnou. Pak jsme šli nakoupit. Museli jsme si vybrat křupinky na snídani a nakoupit věci na oběd. K obědu byly špagety. Od dvou hodin nás pak čekala prohlídka krásného zámku. Měli jsme paní průvodkyni téměř pro sebe. Dokonce jsme si mohli sednout v hudebním salonku, kde hrál i Bedřich Smetana a Bela nám zahrála jako on na klavír a paní průvodkyně nám pustila pohádku. Pak už jsme se do pěti hodin nezastavili, čekala nás totiž v parku spousta labyrintů a bludišť. Pak jsme si došli pro nejednu pizzu a do posledního kousku je všechny spořádali. Večer jsme si dali luštěníčko papírových bludišť, některým nám dala pěkně zabrat, a četli jsme si pověst o Mínotaurovi. A už nás čekala volba nej..vtipu. Po chalupě byly rozmístěné vtipy, a my jsme každý měl pět hlasů, které jsme mohli věnovat těm nejvtipnějším. Hádejte, které vtipy vyhrály? To jsme se nasmáli a hned jsme vyprávěli další a další a pak jen chvíle čtení v postýlkách a spát.
Druhý den jsme se nasnídali, koupili jsme si na cestu velkou svačinu a vypravili jsme se k rybníku Jívák. Bylo krásně, horko a my jsme se dali i s Rózou, která nás přijela navštívit, do stavění vodních staveb, hradů a lodí. Nádhera! Pak jsme si někteří zaplavali přes rybník, který byl opravdu hodně mělký a tak teplý. Snědli jsme všechno, co jsme měli s sebou a cestou zpět jsme si s Rózou hráli na vláček a spoustu dalších her a postavili jsme domečky v lese a potkali pana lesníka, který nám vysvětlil, jak se měří stromy a řekl, proč je označuje oranžovou barvou a podle čeho se rozhoduje, které pokácet.
V restauraci jsme si objednali obědovečeři, kterou nám pan číšník donesl až do chalupy. A hned jsme si ještě skočili na zmrzlinu, aby nám nezavřeli. A že jsme pak měli znovu moc energie, tak Róza hrála na kytaru a my jsme hopsali a tancovali. A pak Róza už musela jet a také odjela Alička a my jsme si v posteli četli knížku Tygr dělá UÁÁ o tom, jak je těžké zkrotit tygra v nás, obvláště, když má někdo ADHD, a povídali jsme si o tom našem klukovi na zkoušku a také o tom, proč k nám do třídy nebude chodit.
A ráno jsme brzy vyskočili, snědli jsme křupinky s mlíkem, zabalili jsme a vydali jsme se znovu do parku, protože nám zbývalo prozkoumat ještě jedno bludiště, to největší, tisové a také lanové hřiště. Po dvou hodinách jsme byli vyběhaní a těšili jsme se na oběd z restaurace, který nám zas donesli až k nám. Pak už zbývalo jen si vybrat pitíčko a něco dobrého do vlaku a už tu byl náš autobus. A pak vlak a Kokoška! Hurá!
Ve čtvrtek jsme se zase sešli ve škole. S radostí jsme se pustili do opakování s Pepou, vyřešili jsme první sčítací trojúhelníky, hledali jsme trasy na hřišti a tvořili jsme pravidelné řady ze dvou různých tvarů, každého dvou barev. Také jsme si do kroniky i do kokopisníku nakreslili a napsali zážitky z výletu. A Toník nám připravil kouzelnické představení!
A v pátek jsme dostali první učebnici, z angličtiny, a také pracovní sešit. Trošku jsme si přečetli s Pepou a po obědě se staršími a napsali do písanky a už nás čekal společný víkend s rodiči v Kořenově!
Comments